Historie Sokola Příbram

Z historie Sokola Příbram

Vznik sokolského hnutí v Čechách se datuje od 16.2.1862, kdy Miroslav Tyrš, Jindřich Fugner, JUDr. J. Gregr a prof, Tonner založili Tělocvičnou jednotu Pražskou /od 1864 Sokol Pražský/. Po přikladu teto první sokolské Jednoty bylo v Čechách v témže roce založeno dalších 9 jednot – mezi nimi i Sokol Příbram.

Podnětem k založeni Sokola v Příbrami byla účast lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery na manifestačním pochodu vlastenců na Karlštejn, který uspořádala Tělocvičná Jednota Pražska. Po návratu z výletu domu začali oba příbramští nadšenci propagovat sokolskou myšlenku. Na padesát příbramských vlastenců se sešlo 18,srpna 1862 v hostinci u Heroldů, aby slavnostně vyhlásili založení Sokola Příbram. Tak byl založen v našem městě Sokol a již v počátcích se stalo jeho členy 50 místních občanů.

Pravidelné cvičeni bylo sice ihned zahájeno, avšak brzo začalo stagnovat, protože se konalo v pronajímaných a různě propůjčovaných městských sálech, často nevyhovujících. Činnost jednoty se tedy zužila na pořádaní výletů, jejichž součástí byla veřejná cvičeni. Tato veřejná cvičeni významně přispěla k založeni dalších tělocvičných jednot Sokol na Příbramsku. V letech 1867-68 napomohli Příbramští vzniku sokolských jednot i v Písku, Hořovicích a Dobříši. Dále se Sokolové účastnili několika zajímavých akcí jako odhalení pomníku J.Fugnera na Olšanských hřbitovech nebo stavby Žižkova památníku u Přibyslavi. V roce 1882 se konal v Praze na Střeleckém ostrově 1.všesokolský slet, na němž cvičilo 720 mužů.

Sokolové v Příbrami si staví vlastni stánek

Koncem roku 1902 se městské zastupitelstvo rozhodlo darovat místním sokolům místo pro stavbu sokolovny. Sokol Příbram sice získal vlastni domov, ale ocitnul se v těžkých finančních obtížích, Sokolovna byla slavnostně otevřena 25.července 1903.

Cvičení mužů začalo během 1.světové války upadat, ale zato se velmi aktivně začaly projevovat ženy(ženský sbor Sokola byl založen v roce 1902), dorost a žactvo. Velmi bohatá byla i kulturní činnost – divadelní představeni, přednášky, zájezdy apod.. Byl ustaven dramatický odbor, který v Příbrami přetrval řadu let. Ve dvacátých letech se stal jedním z nejvýznačnějších členů bratr Josef Klán. V roce 1922 byl zvolen náčelníkem. Velký význam měla jeho tvůrčí činnost. Klánovy Slovanské tance byly ozdobou všech význačnějších sokolských podniků. Založil též tzv. starou gardu, v níž cvičili i sedmdesátiletí sokolští stařešinové.

Po druhé světové válce opět nanovo – i když jen krátce

Období válečné okupace naši země fašistickým Německem znamenalo též rozpuštění Sokola a veškerou jeho činnosti. V době mobilizace konala sokolská pohotovost pod vedením bratra Klána po několik týdnů pořádkovou a bezpečnostní službu. V době okupace bylo znemožněno pravidelné cvičení a divadelní činnost se přesunula do letního divadla na Hájích. Ovšem v dubnu 1941 byl Sokol násilně rozpuštěn. Již několik dnu po ukončeni války, l8. května 1945, zahájil Sokol Příbram s nedočkavosti svoji další činnost. Vznikly nové oddíly – lyžařský a tábornicky. To vše dokazuje, ze Sokol Příbram měl pevnou základnu nadšených a schopných organizátorů.

XI. všesokolsky slet, konaný 30.6. – 8.7.l948, byl vyvrcholením poválečné sokolské činnosti. Politické děni po r. 1948 vsak činnosti Sokola nepralo. Došlo ke sjednoceni tělovýchovy, ve které samostatný Sokol neměl místo. Sokol Příbram byl přejmenován na TJ Caloria, později TJ Spartak Příbram. Bratři a sestry Sokola Příbram, kteří se nechtěli tomuto postupu podřídit, byli vylučováni a trestáni důtkou. To vše mělo za následek ochromení činnosti jednoty na dalších 20 let.

Pokus o obnovení činnosti vyšel až napodruhé

V období Pražského jara 1968 svitla naděje na obnoveni Sokola. Přípravný výbor Sokola Příbram, který ihned provedl rehabilitaci všech vyloučených členu, začal znovu oživovat činnost Sokola. K tomu usiloval o navracení sokolského majetku. 29.5. byla svolána ustavující schůze TJ Sokol Příbram. Svou účast potvrdilo 302 osob a byl zvolen prozatimní výbor. Další rozvoj však smetl 21. srpen 1968.

Po Dlouhých složitých jednáních bylo dosaženo alespoň toho, že 15. ledna 1969 bylo povoleno ustaveni TJ Sokol Příbram, této TJ se vsak nepřipouštěla žádná návaznost na tradice bývalého Sokola Příbram, nebyl ani navrácen majetek. Paradoxem bylo, že sokolovna zůstala majetkem TJ Spartak Příbram a členové TJ Sokol Příbram cvičili pouze ve školních tělocvičnách – pokud byly pronajaty. -Zkušenosti a sokolské nadšeni pro práci, zvláště s dětmi a mládeží, byly předpokladem pro činnost, která byla zástupcům TJ Sokol Příbram svěřena v řízení okresního svazu ZRTV, v soutěžích a závodech v rámci okresu a kraje nadále hrála TJ Sokol Příbram významnou roli.

Po něžné revoluci v listopadu 1989 se pokus o obnoveni činnosti Sokola se všemi Jeho tradicemi a majetkem již podařil definitivně. Svolaná valná hromada zplnomocnila stávající výbor ke vstupu do ČOS – což bylo k 1. Červenci 1991 potvrzeno, krátce na to, k l. říjnu 1991, převzala nová tělocvičná Jednota Sokol Příbram i sokolovnu. Členové se dali okamžitě do práce, aby havarijní stav sokolovny odstranili. Za krátký čase obrovské množství práce zvládlo natolik, ze sokolovny se stává zase důstojným stánkem pro bohatou činnost.

Sokol Příbram je opět připraven významně přispěl k tělovýchovnému i společenskému děni v našem okresním městě a okolí.